top of page

Náš příběh aneb jak to začalo a kam jdeme

Updated: Mar 30, 2021

Náš příběh rozvíjíme ve dvou, jako partneři, manželé a podnikatelé. Již od té doby, co jsme se poprvé setkali jako partneři a naše kroky se spojili v jednu zlatou nit, jsme začali s podnikáním. Následně na to jsme několik dalších let hledali své sebevyjádření a místo ve světě, kterému jsme se učili porozumět a vytvářet naše příležitosti i partnerství. Naše úsilí přinášelo ovoce, nové znalosti a dovednosti. Před více jak dvěma lety přišel zlom, kdy jsme se rozhodli jít kupředu sami za sebe a budovat svou vlastní cestu. Prodali jsme své podíly v několika společnostech a rozhodli jsme se začít od začátku. V našem podnikání jsme začali hledat mnohem víc, než jen poctivé vydělávání peněz. Přesah, který by nás naplnil a pomohl svět přiblížit našemu ideálu svobodné a zdravé společnosti.



Alena a Jan Nekovářovi, zakladatelé Národního Ústavu pro Integrovanou Krajinu, z.ú.

V té době jsme již několik let bydleli na venkově. Upřímně musím říct, že do té doby, co jsme většinu života žili ve městě, jsme ochránce přírody považovali spíše za blázny, kteří přehánějí. Po těch pár letech na venkově jsme zjistili, že jsme se rozhodně zmýlili. Když jsme si pak volili směr naší další cesty, zvolili jsme si dva pilíře. Rozvoj sebeuvědomování člověka a nápravu krajiny.


Nejdříve jsme se do toho vrhli po hlavě. S Filipem Kačerem jsme založili neziskovku ochránců přírody Legend Of Earth, z.s. a začali jsme sázet stromy a prosazovat obnovu krajiny s cílem zvýšení zádrže vody a obnovení přirozené biodiversity. Do toho jsme hledali nadšené investory a začali jim vyprávět, jak celá situace kolem krajiny je kritická a jaké nabízí příležitosti. Motivovali jsme je k rozvoji nových investic, které by diverzifikovali jejich finance i do projektů, které podporují udržitelnost zdravé a silné planety. Velmi nás ovlivnilo setkání s Jirkou Malíkem, který nás vzal na setkání s Ervinem Laszlem do italského Terstu. Ze schůzky si pamatuji jedno silné sdělení, které Ervin Laszlo několikrát opakovat:


"Skončil čas pouhých slov, nastal čas skutečných činů".

To nás ještě více motivovalo do práce. Řítili jsme se jako dělová koule vpřed a chtěli stihnout všechno. Zachránit co se dá. Na konci prvního roku se naštěstí shodou náhod náš sprint zastavil. My jsme se konečně zastavili a zjistili, že i přesto, že máme již jednou nohou vykročeno, stále tou druhou nohou stojíme tam, odkud jsme vyšli. Udělali jsme tak další krok, zvedli jsme i tu druhou nohu ze země a vykročili vpřed s novým přístupem a s novým pohledem na věc.


Inspirativní setkání s Ervinem Laszlem v italském Terstu na jaře 2019. Zleva Jirka Malík, Ervin Laszlo, Jan Petr Nekovář

Národní Ústav pro Integrovanou Krajinu, z.ú.

Založení ústavu již bylo předzvěstí nového přístupu. Během toho hektického první roku, kdy jsme se snažili všechno stihnout, jsme mimo jiné navštěvovali různé skupiny, které se oblastí ochrany přírody a změnou klimatu zabývají. Od aktivistů přes seriózní spolky až po státní sféru. Objevili jsme několik fenoménů, které ve své podstatě brzdí rychlou a smysluplnou revitalizaci české krajiny.


  • Peníze a zisk skupiny či jednotlivce je víc než zdraví a spokojenost člověka či národa, potažmo zdraví a přirozenost krajiny.

  • Je velmi slabá či úplně chybí meziresortní či mezioborová spolupráce.

  • Je velmi slabé společné hledání cest a prosazování prvních společných kroků zúčastněných stran.

  • Lokální samospráva včetně hlavních hráčů v problematice klima adaptace se drží zajetých kolejí a soustředí se na jednoduší témata bez vytváření ucelených koncepcí.

  • Je slabá a mnohdy skoro žádná vizualizace klimatických témat v souvislostech konkrétního regionu. Občan si tak velmi špatně dokáže představit, co to znamená přímo pro jeho život.


Můžeme vést polemiky nad mírou vlivu těchto fenoménů na stav věci či hodnotit jejich konkrétní dopady a příčiny, jak vznikají. Nám pomáhá jejich uvědomění s konkrétním směrem a volbou činností ústavu.


Rozhodli jsme se tak soustředit na problematiku interpretace a hodnocení zranitelnosti, včetně návrhu doporučených opatření. Vytvořili jsme řešení, které nazýváme klima-adaptační diagnostika a které pomáhá na konkrétním území vyhodnotit jeho zranitelnost z pohledu klimatické změny. Součástí naší práce je i specifikace doporučených opatření a jejich prioritizace. Významným úspěchem je, že se nám daří držet nízkou cenu diagnostiky, což vnímám jako velký přínos celého týmu a všech využitých odborností.


Vytváříme tak jednoduchý a silný podklad pro zahájení diskuze na lokální úrovni mezi všemi klíčovými hráči a pomáháme vizualizovat stav konkrétní situace v konkrétní lokalitě. Díky tomu podporujeme nejen smysluplný dialog, ale přinášíme i návrhy, jaká opatření využít a jak je rozdělit v čase. Lokální samospráva má tak výborný nástroj pro sestavení svých adaptačních strategií.



Alena Nekovářová na zasedání v Jihlavě, věnovanému otázkám ekologie a rozvoje města.


Systémová změna na kterou míříme

V dnešní době je hodně skloňován pojem systémová změna. I lajk si dokáže představit, že se jedná o nějaký soubor opatření, na jehož konci bude nová situace, která nám přinese lepší stav věci.


Když se zamyslíme, jak bychom definovali co vlastně chceme dosáhnout, dalo by se naše úsilí popsat slovy:


Aspekty klimatické změny a související zranitelnost se stane zásadním prvkem při rozhodování lokální samosprávy.

Zjednodušeně to znamená, že lokální samospráva bude rozhodovat v delším horizontu, než je její politický mandát a vždy si bude klást otázku: "Jaký dopad bude mít naše rozhodnutí na zranitelnost obce z pohledu klimatické změny?".


My jako ústav chceme tomuto stavu přispět prakticky. Nejen o tom mluvit, ale připravovat nástroje, které zástupcům lokální správy tyto úvahy umožní a v konečném důsledku tak vytvořit standardizovanou sadu nástrojů, které budou umožňovat vzájemné porovnávání použitých opatření a z dlouhodobého hlediska nám pomohou se učit ze vzájemných úspěchů i chyb.


Co nám to všem přinese?

Naději, že budeme žít v budoucnosti, kde čistá voda a živá, silná a zdravá krajina zůstane samozřejmostí. V našem okolí budou vzrostlé stromy, na venkově udržíme druhovou rozmanitost a vodu ve studních. Vrátí se malé lokální srážky a udržíme dostatečnou míru horizontálního srážkování. Města budou mít dostatek starých stromů, které udrží stín a vlhko, budou podporovat veřejnou zeleň a vytvářet místa se silnou biodiversitou. Budeme žít ve světě, který bude podporovat naši přirozenou a silnou imunitu.


Způsoby známe, dokážeme je však realizovat a najdeme společnou řeč? Naše budoucnost za to stojí!

Zatím poměrně rychle směřujeme opačným směrem a pořád nám nedochází, co všechno nám krátkodobé zaměření na finanční zisk bere z dlouhodobého pohledu.


Pojďme společně hledat cesty, jak najít společnou řeč.

204 views0 comments
bottom of page